Byty v Brně k pronájmu jsou, ale vysoké činže si může dovolit čím dál méně lidí. 12 či 13 tisíc za průměrně velké 2+1 je tu už bohužel standardní cenou

Byty v Brně k pronájmu skutečně jsou, ale není jich dost a nalezení střechy nad hlavou tak pro vás nepředstavuje problém pouze tehdy, pokud jste dostatečně solventní! Pro lidi s průměrnými či podprůměrnými příjmy se však hledání solidního nájemního bytu pozvolna stává dosti komplikovanou záležitostí. Co je hlavní příčinou tohoto stavu a dobereme se v dohledné době nějakého rozumného řešení? Lze očekávat zásadnější změny, které by zapříčinily, když ne pokles, tak alespoň zastavení nepřetržitého růstu činží, jehož jsme svědky v posledních několika letech? Pojďme se na situaci v jihomoravské metropoli podívat trochu podrobněji.

Byty k pronájmu ve městě najdete, ale…

Ale chce to čas a především solidní příjem. Cenová hladina nájemního bydlení totiž rok od roku roste a dosáhla nyní svého historického maxima. Netýká se to pochopitelně pouze Brna, ale je známým faktem, že právě zde jsou činže jedny z nejvyšších v republice a jediným místem, kde byste museli do peněženky sáhnout ještě o poznání hlouběji, dnes zůstává Praha. Ceny zvedá především mimořádný zájem lidí a tak nabídky, u nichž není činže vyloženě přehnaná, obvykle z trhu mizí v řádu dní.

70 000 studentů musí také někde bydlet

Svůj nezanedbatelný vliv na výši nájemného má mimo jiné přítomnost zhruba sedmdesáti tisícovek studentů, kteří v Brně navštěvují vysoké školy. Ti si z celkem logických důvodů oblíbili především byty v centru města nebo blízko něj. Nejenomže je tu rušný noční život, ale velmi pestrá je i škála příležitostí ke kulturnímu vyžití. Bydlení je tu sice o něco dražší, ale vzhledem k tomu, že většina mladých snese klidně i 4 nebo 5 spolubydlících, jsou studenti schopni nájem pohodlně utáhnout a zvyšují tak konkurenci na trhu s pronájmy. Z jejich pohledu patří k velmi populárním lokalitám například Veveří, které náleží do městské části Brno-střed. Ze zdejšího Konečného náměstí se lze navíc díky MHD snadno dostat hned k několika fakultám.

Návrat na koleje?

Alespoň doposud platilo, že je vliv vysokoškoláků na ceny bydlení a to zejména v určitých lokalitách města poměrně značný. Nyní se však s ohledem na raketově rostoucí činže situace pozvolna mění. Zdá se totiž, že pro mnohé studenty jsou zdejší ceny přece jen už příliš vysoké a řada z nich se proto snaží o návrat na vysokoškolské koleje. Do jaké míry se může tento nový jev promítnout do cenové hladiny nájemného, je zatím složité předpovídat. Jisté však je, že kapacity kolejí jsou omezené a dovedou pojmout jen cca 20 % vysokoškoláků.

Činže rostou i díky nedostatku novostaveb

A je to pochopitelné. Pokud je na trhu nedostatek nových bytů, zvedá to jejich cenu a snižuje dostupnost. Ten, kdo si nemůže dovolit pořídit vlastní nemovitost, potom zpravidla hledá alespoň nějaký pronájem, čímž opět přispívá k dalšímu růstu činží. Ty jen v posledních třech letech v Brně povyskočily velmi citelně, což dokládají i data v naší tabulce.

Průměrné nájemné v Brně

Pomůže městu 1 300 nájemních bytů?

Ve snaze o řešení bytové krize, za kterou se současná situace dá už bez nadsázky považovat, se hodlá vedení Brna pustit jak do rekonstrukce starých domů, tak i do budování nových staveb. Chce zaplnit proluky ve městě a využít i pozemky na jeho okraji. Předběžným cílem je do roku 2028 navýšit fond levných městských nájemních bytů zhruba o 1 300 a pomoci by v tom snad mohl i nový program Ministerstva pro místní rozvoj, který se právě rozjíždí.

Záměr radnice je jistě chvályhodný, ale není bohužel ani potřeba pídit se po názorech realitních odborníků, aby bylo člověku zřejmé, že to vysokou poptávku ani zdaleka nepokryje. Jde tu zřejmě hlavně o to, aby město disponovalo cenově dostupnými byty, které může dle vlastního uvážení poskytovat těm, kteří nedosáhnou na tržní pronájmy. V současnosti Brno eviduje už několik set žadatelů, kteří levnější střechu nad hlavou potřebují, a do budoucna jich bude pravděpodobně přibývat.

A jaký dopad může mít novela stavebního zákona?

Velmi diskutovaným tématem se v posledních týdnech stala připravovaná novela stavebního zákona a to právě s ohledem na cenovou nedostupnost bydlení, se kterou se potýká celá řada velkých měst naší republiky. Drtivá většina developerů i část realitních odborníků tvrdí, že neúměrně dlouhé povolovací procesy, které předcházejí realizaci projektů, jsou jednou z hlavních příčin extrémně vysokých cen, k nimž jsme se momentálně dopracovali. Budou-li tedy lhůty stavebních řízení výrazně zkráceny, může se každoročně objevovat na trhu zásadně větší počet nových bytů, než bylo běžné doposud.

Klesnou skutečně ceny?

Více novostaveb by pak mělo přinést i kýžený pokles cen a to jak u bydlení vlastnického, tak potažmo i u toho nájemního. Zní to sice logicky, ale jaká bude skutečnost, to dnes nikdo s jistotou tvrdit nemůže. Navíc se proti chystané novele, na které se údajně významným způsobem podíleli právě developeři, nedávno postavila i celá řada kritiků. Ti tvrdí, že v případě jejího schválení bude výrazně upozaděna role obecních samospráv při schvalování jednotlivých staveb a že nebudou brány v potaz ani případné negativní vlivy na životní prostředí.

Výsledek je tedy prozatím nejistý a na to, zda a do jaké míry případná novelizace stavebního zákona srazí drahé nájmy, si budou muset obyvatelé Brna i dalších měst v republice ještě nějaký čas počkat.

Věříte, že chystané změny mohou s činžemi skutečně zahýbat nebo jste se už s drahým bydlením do jisté míry smířili? A jak vysokou činži vůbec platíte?