Máte doma caparta, s nímž si nevíte rady? Obraťte se na zkušeného psychologa!

S dětmi to nebývá snadné. Moje holčička (teď jí je 14 let) jako malá zažívala takové záchvaty vzteku, že jsem prakticky okamžitě a bez okolků opouštěla místo, kde se tak začala projevovat. Naštěstí nebyly časté a brzy odezněly. Samy. Jak jsem zjistila, měla jsem štěstí. Některé děti (a samozřejmě i rodiče) na tom jsou mnohem hůře.

Vztekající se děti dle odborníků nejsou ničím výjimečným. V podstatě se tu a tam vztekají všechny děti. Většinou za jejich vztekem stojí nedorozumění. Dítě se nám už před samotným záchvatem vzteku snažilo dát něco najevo, ale my na to jako rodiče nereagovali. A když už jsme zareagovali, tak špatně. Jak by tedy měla vypadat ta správná reakce?

Contents

Zůstaňte klidní

V první řadě byste měli zůstat klidní. Nepanikařit, neděsit se, nestydět se, nedávat okolí najevo rozpaky. Dítě je vycítí a ještě přidá. Uvědomte si, že křik zkrátka k dětem patří, ať si okolí myslí cokoliv jiného. Dříve či později dítě křičet přestane. Jednoduše z toho důvodu, že se unaví. Nemyslete si, křik je pro malého caparta nesmírně vyčerpávající.

Dítě neopouštějte!

Některé maminky se při záchvatu vzteku svého potomka snaží upoutat jeho pozornost něčím jiným. Ne vždy se tato snaha setkává s úspěchem. Křičící dítko totiž mnohdy nevnímá své okolí. Jiné maminky zase řvoucího caparta na pár okamžiků opustí (například na chvilku odejdou do jiné místnosti) a po chvilce se vrátí. To je však dle odborníků pouhým přilíváním oleje do ohně. Dítě bude mít pocit, že je samo, a to jeho stav ještě zhorší. Na veřejnosti k tomuto kroku nepřistupujte vůbec.

Začíná být vaše dítě agresivní?

Kope nohama, ohání se rukama, nebo na vás dokonce začíná házet hračky? Pokuste se jej obejmout, a tím zklidnit. V žádném případě na dítě nekřičte a už vůbec nezapojujte fyzické tresty. Také se jej nepokoušejte koupit. Dítko by si na to mohlo zvyknout a v budoucnu s tím kalkulovat. „Když budu křičet, máma mi koupí čokoládu. Tak budu křičet.“ Děti jsou chytré a spousta věcí jim rychle dochází.

Obraťte se na dětského psychologa

A pokud ani jedna z výše zmíněných rad nezabere, nestyďte se obrátit na odborníka, ideálně dětského psychologa. Ten navrhne řešení adekvátní právě vašemu problému. Každé dítě je jiné a to, co platí na jednoho, nemusí platit na druhého.

Dejte na reference

Dětského psychologa vybírejte buď podle referencí. Má nějaká z vašich kamarádek dobré zkušenosti s konkrétním psychologem? Vezměte si na ni kontakt. Třeba pomůže i vám. Hledat ale můžete i na internetu. Zadejte si do vyhledávače třeba pojem dětský psycholog na Praze 5, nebo Praha 5 psycholog a vyberte toho, jež bude nejlépe vyhovovat vašim požadavkům. Určitě vám pomůže a z vašeho vzteklouna bude naráz andílek.

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*