Jaké by to bylo, kdybychom se řídili podle přísloví?

Znáte tetu Kateřinu ze slavné knížky Zdeňka Jirotky Saturnin? Pro ni byla přísloví něčím jako svatou pravdou. Umíte si představit svět, ve kterém by se všichni lidé chovali podle těchto neměnných úzů?  Přidali bychom si zbytečné starosti navíc, nebo by nám některá přísloví naopak třeba pomohla vyřešit problémy, se kterými si lámeme hlavu?

Pan doktor Vlach v Saturninovi svým suchým humorem poznamenal: „Když někdo chápe přísloví doslovně, může vést k tragédii. Znám případ muže, kterého pětkrát přivezli do nemocnice zle potrhaného, neboť tvrdil, že pes, který štěká, nekouše. Kousali všichni.“ Pojďme se podívat, jestli by to nutně muselo dopadnout vždycky takto tragicky. Zaměřili jsme se na ty nejznámější přísloví. Jdeme do toho s menšími obavami, protože víte jak to je, kdo se moc ptá, moc se dozví.

Jak se do lesa volá tak se z lesa ozývá

Kolikrát jste si přáli, aby se podle tohoto přísloví chovalo vaše okolí? Být milí na řidiče MHD, úředníky, učitele vašich dětí a tak podobně se někdy absolutně nevyplácí. Člověk se snaží vyjít svému okolí vstříc, ale zpětná vazba je pouze negativní, lidé jsou na vás i tak nepříjemní a vás to stojí zbytečné síly. Kdyby tak stačilo být k někomu milý a on by byl automaticky milý i na vás. Ideální svět, nemyslíte? Ale na druhou stranu, kolikrát jste sami vybouchli a způsobili tím nechtěně lavinu nemilých reakcí? Minimálně v těchto případech by přišlo vhod, aby se nazpět z lesa ozvalo úplně něco jiného, než co jsme tam my zavolali.

Dvakrát měř jednou řež a trpělivost růže přináší

Tato přísloví si zaslouží označení pravda pravdoucí. Horší je to s jeho dodržováním. Kdyby měli všichni na světě tu nadpřirozenou sílu dokonalé trpělivosti, asi by bylo celkově mnohem míň průšvihů. Pokud se tímto příslovím nedokážete řídit, hrozí vám mnohem větší nebezpečí nejrůznějších nehod z nepozornosti a více nedosažených cílů. Jenže v dnešní době je čas jednou z nejdražších věcí na světě a tak to s tou trpělivostí všeobecně není zrovna valné.

Odříkaného chleba největší krajíc

Jestliže můžete říci, že jste se podle tohoto přísloví nikdy nezachovali, nezbývá nám než vám pogratulovat. Tímto rčením se občas totiž tak nějak řídíme všichni, aniž bychom chtěli. Odříct si na několik dní sladké a pak sníst na posezení půl balení Carla mléčných čokoládových jazýčků. Kdo by mohl odolat při vzpomínce na tu známou lahodnou chuť z dětství. Anebo si odříct nezdravé jídlo, a zatímco celý den strávíte na salátech, večer spořádat u televize balíček chipsů. Bohužel, přísloví výjimka potvrzuje pravidlo, nás v tuto chvílích asi neomlouvá.

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne

Člověk nemusí být zrovna hamoun nebo nevděčník, aby se ho toto přísloví dotýkalo. Prostě to tak funguje. Jakmile se dostaneme ke zdroji. Málo kdo se dokáže opět ovládnout a rozumně s ním šetřit, či párkrát nezneužít vhodné situace ve svůj prospěch. A teď opět přichází to jenže. Jakmile začneme brát nějakou věc automaticky, ať zdroj nějakého potěšení, či vstřícnost jiné osoby, a přestaneme si jí vážit, jsme jen krůček od toho sklouznout k jejímu využívání. A když člověk jen bere a nic nedává, ucho se prostě utrhne. Na toto přísloví tedy dávejte veliký pozor a vězte, že je lepší se jeho naplnění vyvarovat.

Nehas, co tě nepálí

Je potřeba větší komentář, než připomenout hasičský záchranný sbor? Konečně jsme našli i jedno nesmyslné přísloví, které žádné jenže nepřemůže.

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*